Dosavadní reference o LIVEEVIL (pomiňme dřívější působiště ústřední postavy Petra Staňka, notoricky omílané při každé zmínce o jeho osobě) hovoří jasně: debut „Arctangel“ byl v anketě „Břitva“ vyhlášen debutem roku 2007 a druhé, stále ještě aktuální album „Unique Constellation“, pak v téže anketě obsadilo jedenácté místo v kategorii album roku 2009, což sice nestačilo na nominaci, nicméně je třeba brát v potaz, že se tak stalo jen na úkor pouhých dvou bodů, jež kapelu dělily od postupového místa desátého. Čili jestliže se někdo (jako třeba například já) dostává k „Unique Constellation“ až nyní, může dozajista mít poměrně smělá očekávání.

Co je ovšem víc, je fakt, že elektro metal s lehce industriálními vlivy, jejž hranická čtveřice prezentuje na svém druhém CD záseku, těmto očekáváním také zhusta dostojí. Od samotného počátku jsou LIVEEVIL skutečně vynalézaví a variabilní, jak jim to jen zvolená metalová oblast dovoluje, a většinu času proto předvádějí velmi sympatický výkon. Podobně jako na zmíněném debutu jim sice ke konci hracího času také tak trochu dochází životodárná „šťáva“ (v případě elektro metalu jak jinak než symbolicky, že ano), ale děje se tak až v okamžiku, kdy to nejpodstatnější a většinové již z alba odeznělo, takže v globálu to už mnoho nezmění.

Nejsilnější prachové nálože si tudíž do invenčních komůrek kapela přichystala hned zkraje. Asi nejmonumentálnější věcí alba je strhující „Monster World“, která s hypnotizujícím refrénem a živelností, kterou by u chladných elektro spodků čekal asi málokdo, staví před posluchače mohutnou ocelovou bránu a hned za ní mu otevírá fascinující pohled na (ne)skutečný svět pokřivených futuristických monster. Skladbu už pak jen gradují několikeré polohy Staňkova vokálu a jim sekundující nezbedné klávesy, ale to je znak typický i pro další dění na nahrávce. „One Night Story“ zaujme jakousi až diskotékovou rozpustilostí, při níž si nicméně kapela udrží metalovou fasádu a navíc do toho přimíchá i poměrně působivé kytarové sólo. „We Are Newborn“ se poté vrátí k již osvědčenému útoku na posluchače důrazným velkolepým motivem, jakoby servírovaným z velmi nadřazené pozice, což znovu působí velmi emotivně. Následuje další drobné odlehčení v „Roof Walkers“, v souladu s jejím názvem podané se spuštěným snovým závojem, provokujícím až skutečně v náměsíčném duchu. „Elated“ poté přinese krapet pozitivní energie, které už je tou dobou potřeba jako sůl, a vše se ve smyčce znovu vrací k již naznačenému schématu střídání důraznějších a méně důrazných nálad, které ovšem až do závěrečné „Resistence“ (jí a závěrečné dva covery v to nepočítaje) jaksi pozbude na původní velmi vysoké účinnosti.

Chybí tomu tedy ještě nějaký ten detail, ale pokud to uzavřu s tím, že „Unique Constellation“ je i tak poměrně reprezentativní odpovědí na zahraniční dění na scéně metalové elektroniky, myslím, že rozhodně nebudu daleko od pravdy.